Po stopách kocoura Mikeše - 2.7.2005

9. února 2008 v 10:40 | Jarda a Andrea |  Výlety
Fotky z tohoto výletu naleznete zde: http://puchyri.rajce.idnes.cz/Cesta_kocoura_Mikese/
Další výlet jsme podnikli do pohádkového kraje Josefa Lady z Hrusic do Říčan. Od minule se náš klub mimo stálých členů docela rozrostl, je vidět, že puchýřská sláva se rychle šíří, dokonce i mezi zvířátky, protože tentokrát jsme měli i čtyřnohého průvodce - pejska Jonáše. Výletní nadšence neodradilo ani počasí, které nám na rozdíl od Prčic ukázalo svou úplně opačnou tvář. Na to, že jsme vyrazili na začátku prázdnin, bylo docela nevlídno a část cesty jsme bojovali s deštěm a bahnitými cestami.
Startovali jsme v 7.40 na pražském Hlavním nádraží, odkud nás vlak dovezl až do Mirošovic, ze kterých je to do Hrusic už jen 2 kilometry. Hrusice jsou malá vesnička, kterou Lada proslavil svými pohádkami a kresbami. U jeho busty, bronzové, jak Tereza bleskově poznala:-), je také začátek Mikešovy cesty. Kromě toho je v Hrusicích Ladovo muzeum, ale to jsme vynechali, protože se nám nechtělo čekat do celé hodiny. Trasa Mikešovy cesty je pojatá jako naučná stezka s 12 zastaveními, která jsou vyzdobená obrázky a úryvky ze známé Ladovy knížky, hlavně příběhem jak Mikeš rozbil babičce krajáč se smetanou a vydal se do světa, aby vydělal na nový. Cesta vede přes Starou cihelnu, kde se Jonáš ukázal jako pravý ovčácký pes, když úplně sám rozehnal velkou přesilu ovcí. Pak se pokračuje lesem přes Kožený vrch, do první větší obce na cestě - do Mnichovic, kde Mikeš s Pašíkem byli na pouti. Tady si hladovější část výpravy odhlasovala svačinu:) Z Mnichovic jsme pokračovali dál přes Šibeniční vrch, na kterém stojí opravdová šibenice, a taky docela nákladně vyhlížející hotel. Kousek dál byla pak nějaká restaurace, kde se zájemci mohli vyfotit jako Večerníček, který tam zrovna slavil svoje čtyřicátiny. Po téhle odbočce z trasy jsme došli k dalšímu zastavení - Hladový Mikeš, kde se ale moc jíst nedá, tak si ti, kteří zaváhali v Mnichovicích, museli tak jako chudák kocour počkat až na Setkání s husopaskou. Odtud jsme (bohužel chvíli opět v dešti) pokračovali do Struhařova, a dál na několik zastavení blízko sebe - na místech, kde Mikeš podle knížky například zachránil nějaké babičce nůši před zlodějem nebo kde ho chtěli ukrást cikáni. Předposlední zastávka byla ve Světicích, kde starostovic Mícinka chtěla na Mikeše hodit to, že sama krade mléko. Pak už jsme lesem došli až na říčanské náměstí, kde u infocentra končí celá trasa stezky. V Říčanech zbyl čas i na tentokrát extra zasloužené občerstvení, ale hlavně na překvapení - Terkou vlastnoručně vyrobené originální speciální puchýřské diplomy pro každého účastníka. No lepšíme se, ještě pár výletů a budou z nás fakt praví tůristi:-) Na zpáteční cestě vlakem do Prahy se na nás přece jen usmálo i sluníčko, takže alespoň já, protože pro mě tím program skončil, jsem se vracel domů zase tak nějak příjemně unavený jako posledně. Přípotoční skupina měla totiž ještě pokračování ve formě třídního srazu v kavárně Na půl cesty. Jo ale abych nezapomněl, taky jsme se zase poučili, viděli jsme třeba tzv. "sociální džíny" a Katka P. je možná převtělený Mikeš, tak pozor na to:-) Někteří z nás si osvojili i nový způsob seznamování - upřímným kýchnutím pěkně od srdce...:-) Jo a taky mám slíbeno, že se časem budu moct svézt na kombajnu...;-) (že jo, Andy?!) No prostě se tak jako po minulém výletu už moc těším na další podnik, když už víme, že nás jen tak něco nezlomí. Tak zas příště! Ahoj!
-jar-

K této brilantní povídce o naší výpravě snad již není co dodat. Skláním se před Jardovým uměním. Já tak plodná nebudu, jen doplním info o našem malinkém třídním srazu. Sešli jsme se v útulné kafárně Na půl cesty. Všichni poměrně zničení kromě Helenky, která věřte nebo ne přišla. Měli jsme z toho upřímnou radost. Abychom načerpali nové síly, objednala nám Helenka trojí pizzu. Pošmákli jsme si. Probrali jsme, kdo se jak má a co dělá. Helenka se nám svěřila, že objevila v některých třídách velmi nadějné studenty, což za našich časů patrně moc nebývalo:) I Soňa, která zaspala, nakonec dorazila (podotýkám sraz začínal v 18h:) Inu byl to hezký večer. Příští setkání s Helenkou na běžkách.
-and-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama