Kamenem sem, kamenem tam - 30.9.2006

9. února 2008 v 11:13 | Jarda |  Výlety
Fotky z tohoto výletu naleznete zde: http://puchyri.rajce.idnes.cz/Kounovske_rady/
Rok 2006 se zatím zapsal nejen dlouhou zimou, ale také příjemně dlouhým babím létem. No a právě toho jsme využili na naší podzimní výpravě, která se uskutečnila 30. září. Poprvé v puchýřské historii jsme vyráželi na rakovnicko, což kladenská část docela přivítala, protože jsme si mohli zhruba o hodinu přispat:-) V Praze byl sraz totiž již v 8 hodin na Masarykově nádraží, zatímco v Kladně jsme do vlaku přistupovali až o deváté. Říkám my, protože Petr s sebou tentokrát vzal i svou přítelkyni Ivu, která se tak stala dalším novým členem. No a celkem nás tentokrát šlo osm.
Vlak nás dovezl do Řevničova, který je zajímavý mimo jiné tím, že zdejší nádraží je asi 5 km od obce - to bych tak chtěl denně dojíždět:-) Ale zato tam vedou hned dvě turistické trasy, z nichž my jsme si vybrali žlutou, která vede přes přírodní park Džbán. V samotné obci Řevničov jsme po těch 5 kilometrech doplnili zásoby a vyzkoušeli místní dětské hřiště, zajímavé bylo zejména testování kdo koho převáží na houpačce, což se líbilo hlavně Katce a Michalovi, že jo?
Krajem chmelnic a opuky jsme došli až na asi 530m vysoký vrch Džbán, podle kterého se to tam vlastně všechno jmenuje. Nedaleko odtud je opukový lom a u něj naskládané klády a tam jsme se naobědvali. Jako tradičně jsme mohli pozorovat studii s názvem: "Jak Katka pije" - zdokumentováno i na fotografiích.:-) Po obědě jsme sestoupili k Mutějovicím, nad nimiž se vypíná kopec se zříceninou hradu, který se jmenuje - aby se to nepletlo - zase Džbán. Zde jsme se podle chuti vidět rozvaliny rozdělili na stoupací a ležící skupinku a zatímco ležící dole odpočívali, stoupací se vydali nahoru na hrad. Ten je zajímavý už jenom tím, že o něm nejsou téměř žádné zprávy, hlídal prý obchodní cestu a pak ho nějak poškodila tektonická činnost. Zůstalo z něj něco málo zdí a taky zbytek věže, který vypadá jako studna. A je tam prostě hezky:-)
No a v Mutějovicích už jsme se přiblížili na dosah našemu dnešnímu cíli - českému Stonehenge, čili Kounovským kamenným řadám. Na nádraží jsme nakoupili suvenýry a vydali se vstříc naučné stezce. To už se s námi ale musel bohužel rozloučit David, který spěchal do Prahy, takže při čtení naučných tabulí se střídalo už jen zbylých Sedm statečných. Kounovská naučná stezka je trochu tradiční, mírně totalitním písmem jsou na ní vyvedeny informace o tom, co ve zdejších lesích roste, žije, lítá a zpívá. Hlavně ale vede až k samotným řadám. Jde vlastně o 14 dlouhých pásů balvanů, o kterých vlastně nikdo pořádně neví, k čemu sloužily. Prý je nejpravděpodobnější souvislost s astronomií, ale jisté to zdaleka není. Dnes je většina z řad skryta v houští a musíte je trochu hledat, ale 4 jsou prochozené, vede kolem nich i ta naučná stezka, která odbočuje i k největšímu kameni celého souboru, tzv. Gibbonovi.
Po prohlídce a nezbytném focení jsme se vrátili zpět na turistické značení, nejprve žluté a posléze modré, které nás dovedlo až do obce, která dala řadám jméno - do Kounova, odkud nás odvezl motorový vagonek do Rakovníka, kde jsme přestoupili na vlak do Kladna, resp. do Prahy. Pěkné to bylo, v nohách krásných 20 kilometrů a hlavně radost z příjemného dne. Rozloučení s létem se nám vydařilo myslím minimálně stejně tak dobře jako se zimou:-) a obešlo se dokonce i bez vody v botách! Tak se mějte do příště hezky a zdrávi došli k dalšímu výletu...to už budou skoro Vánoce!
-jar-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama